Případ – kam schovat peníze před manželem/kou?

DOTAZ: Rozvádím se a mám už povinnost platit na děti. Manželka mi ale děti nedává, nevídáme je až víc jak dva roky. Platit i tak musím. Chci tedy, aby moje peníze šly jenom dětem a manželka k nim nemohla. Existuje na to nějaký bankovní produkt?

MALÉ PENÍZE: Není mi bohužel známo, že by existoval nějaký produkt banky, který by umožňoval nějakou formu ochrany výběru nebo zrušení produktu druhým z rodičů nebo jiným zákonným zástupcem. I když existují produkty, které mohou být „napsány“ na děti, jednou jste jejich zákonný zástupce a tím pádem můžete jménem dětí jednat. A netýká se to pouze dětí – existují u nás samozřejmě i lidé, které nejsou právně způsobilí i v plnoletosti, a ti mají určeného tzv.poručníka, jež za ně jedná.

Pro banky to mimochodem není neznámá věc a jsou na to připravené. Některé z nich nabízejí přímo dětské produkty, kde je s tím spojený i příslušný marketing.

V bance tedy s tímto požadavkem neuspějete, protože dotaz se vlastně týká práv rodičů a ne bankovních produktů. Samozřejmě je možné dětem založit účet a na něj platit příslušnou částku. To bude ovšem „fungovat“ jen do té doby, než na vás podá druhý rodič žalobu a vy budete muset u soudu předložit doklady, kam jste přesně platil/a a kolik. Nebude pak překvapením, když se druhý rodič následně do banky dostaví a peníze vybere.

Není mi také známo, že by existoval nějaký pojistný produkt, jež by zamezil výběru vložených prostředků. Každý produkt lze zrušit, byť je s tím někdy spojeno penále nebo jiná forma ztráty, případně také doplacení dříve uplatněných úlev na dani.

Jedinou možností, která mě napadá, je svěřenecký fond. To ovšem není bankovní produkt a o jeho fungování je třeba se poradit s právním zástupcem nebo příslušným správcem. Částečná odpověď na tuto otázku by mohla spíše ležet jinde. Třeba v hrazení nákladů, jež jdou přímo na aktivitu dětí jako například školné.

Už jen jako perličku dodávám, že skrývání peněz před druhým z manželů není až tak výjimečné, jak by se mohlo z tohoto dotazu na první pohled zdát. Takové věci se dějí i v některých standardních manželstvích. Tak například dříve byl zvyk (kdysi to byla také povinnost) zasílat alespoň jednou ročně tištěný (papírový) výpis z účtu na adresu klienta. Důvodem byla jakási forma ověření toho, zda-li klient opravdu existuje, tj. zda-li nejde o ukradenou identitu nebo zda-li klient nezemřel a účet za něj neprovozuje někdo jiný. Jedním ze zádrhelů takovéto akce byli klienti, kteří nechtěli dostávat výpis z účtu poštou ani jednou ročně. Záhy se ukázalo, že je k tomu vede právě utajování části prostředků před druhým z manželů. Pikantní je, že tento požadavek mívali spíše ti movitější klienti, kteří teoreticky neměli ke skrývání prostředků žádný důvod, anžto peněz měli tolik, že je téměř nešlo utratit.