DOTAZ: pracuji u úvěrové společnosti a v poslední době se začíná dostávat do „módy“ insolvence. Různé firmy nabízejí vypracování insolvenčního návrhu, jeho podání atd. a klientovi řeknou, že jak to má podané, tak nemusí už platit. Podle mého názoru ale povinnost platit věřiteli zaniká jakmile je insolvenční návrh schválen a do té doby je vše při starém. Jeden z těch lépe formulovaných protinázorů klientů ale je, že nesmí platit už v době podání, protože by upřednostňovali jednoho věřitele před druhým.
MALÉ PENÍZE: Pokud je o insolvenci, tak návrh na její vyhlášení může podat buďto věřitel (nebo samozřejmě také dlužník) za určitých podmínek – obecně můžeme říci, že se jedná o situaci, kdy není dlužník schopen krýt své závazky svým majetkem. Někdy se používá také termín předlužení. Nebo může insolvenční návrh podat sám dlužník za situace, že se do výše uvedeného stavu nezadržitelně řítí.
Způsobů řešení insolvence je několik, ty zde nebudeme rozebírat, jelikož nejsou z pohledu dotazu relevantní. Důležité pro nás je, kdy se insolvence zahajuje. Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku (v případě reorganizace do schválení reorganizačního plánu). Stav si tedy můžete v rejstříku zkontrolovat.
Faktem je, že od okamžiku zahájení insolvenčního řízení, dlužník musí s majetkem nakládat tak, aby nedocházelo k jeho podstatné změně, což se týká také jeho složení či třeba snížení objemu či hodnoty. Otázkou tedy je, zda-li vymáhaná částka tvoří podstatnou část majetku či nikoli.
Jelikož se u nás do insolvence dostává hodně dlužníků právě tím, že mají příliš velké úvěry, které nejsou schopni splácet, bude asi pravděpodobnější situace, kdy bude pohledávka z úvěru podstatnou součástí pasiv, resp. její splacení by podstatně ovlivnilo majetek dlužníka. Samozřejmě tomu tak nemusí být vždy.
Pokud jde o poškozování věřitele, není takový krok vázaný na insolvenci. Poškozování věřitele se může jakákoli osoba dopustit i během běžné obchodní činnosti – jde obecně o situaci, kdy dochází ke zvýhodnění některých věřitelů oproti ostatním, například spláceným závazků včas selektivně některým dodavatelům, přičemž ostatním platí dotyčná osoba s velkým zpožděním či případně vůbec ne.
Na závěr se ještě pozastavme nad tím, že institut insolvence se u nás také občas zneužívá. Za velké druhotné platební neschopnosti není až takový problém najít věřitele, u jehož pohledávky jsou splněné podmínky pro insolvenci. V podstatě se pak uměle vyvolá insolvenční řízení, které se zvláště za podpory dobře mířených úplatků může docela protáhnout. Tím se dlužník dostane do obchodních problémů, hodnota jeho firmy klesne a lze ji pak snadno levně koupit. To je však z jiného soudku, ze soudku úrovně vymáhání práva v naší zemi.
Otázka splácení či nesplácení závazků po zahájení insolvenčního řízení je poněkud složitější. Předně je potřeba mít na zřeteli, že cílem insolvenčního řízení poměrné uspokojení dlužníkových věřitelů.
K naplnění tohoto cíle má směřovat i jedna ze zásad insolvenčního řízení, a to povinnost věřitelů zdržet se jednání směřujícího k uspokojení jejich pohledávek mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon.
Poměrnému uspokojení věřitelů má bezesporu přispět i mimo jiné nemožnost provést exekuci či výkon rozhodnutí po zahájení insolvenčního řízení, což je v zákoně zakotveno jako jeden z účinků zahájení insolvenčního řízení .
Takže domáhání se splácení závazků věřiteli po zahájení insolvenčního řízení je dle mého názoru v rozporu se zmíněnou obsaženou v ust. § 5 písm. d) INSZ.
Navíc splácení pouze některých závazků dlužníkem je opět v rozporu se samotným smyslem insolvenčního řízení jehož faktickým důsledkem by mohlo být nepovolení oddlužení popřípadě zrušení již povoleného oddlužení. Nelze opomenout ani skutečnost, že v průběhu insolvenčního řízení lze plnit pouze těm věřitelům, kteří své pohledávky uplatnili a jejich pohledávky byli zjištěny.
Souhlasím s konstatováním, že trestněprávní aspekty dlužníkova jednání nejsou vázány jen na insolvenční řízení. A to jak případné jednání naplňující skutkovou podstatu trestného činu poškozování věřitele nebo trestného činu zvýhodňování věřitele.
Dobrý den,myslím si že splácení půjčky během insolvence je postavené na hlavu,protože jestliže jsem neměla na splátkydosud,tak kde je vzít teď, jedině si půjčit,a to vlastně nesmím,a také bych se víc zadlužovala, to jsem nemusela žádat o oddlužení.Když banka zjistila že jsem insolventní,zablokovala mi účet, a chtějí okamžitě doplatit celou půčku, 160 000 s úrokama,a všechny peníze které mi na účet přijdou,použijí na krytí jejich půjčky.Ale mne tam chodí pouze důchod, který mám na zaplacení nájmu,elektřiny plynu,a ještě mi teda chybí 4 000 kč,které mi dodá manžel až dostane důchod.Tak jestliže nám nemají vypnout elektr. plyn,a nevyhodit z bytu,musím si půjčit,tedy obejít zákon,což je podvod,a navíc mi oddlužení nepovolí.Tak co mám teď poniknout,když si nechají můj důchod? Myslím si, že banka není škodná, když půjčka stojí 2x tolik
Dobrý den,chtěla jsem se zeptat můj insol.návrh byl odmítnut,ale podali jsme odvolání k nejvyšímu soudo v Praze čekáme na rozhodnutí.A teď mi vyhrožuje jedna společnost,že jestli jim nebudu platit,tak zavolají do zaměstnání ať mi udělají srážky ze mzdy můžou to nebo ne?Děkuji.
Na základě telefonátu nelze požadovat srážky ze mzdy. Podle toho, co píšete, bych to bral spíše jako nátlak.
Dobrý den podly jsme návrh na insolvenci ale byl nám zamítnut nyní jsme v odvolání.Manžela učetní ukláda peníze na depozito je to možné když nemáme žádného zprávce?? neměla by mu nechávat celí plat?? děkuji
Z dotazu nejsou patrné detaily, např. zda-li nedošlo k nějaké (i dřívější) dohodě mezi dlužníkem a věřitelem, jaký je příjem domácnosti atp. , ale minimálně je tento přístup podivný, ne-li nemožný.