Případ – cena potravin na světových trzích.

DOTAZ: do jaké míry ovlivňují ceny komodit (hlavně těch, z nichž se vyrábějí potraviny) spekulanti. Je možné tvrdit, že díky nim opravdu někteří lidé hladoví?

MALÉ PENÍZE: Dotaz evokuje vazbu spekulantů na cenu potravin. Ne že by tam nebyl žádná vazba, ale vlivů na cenu potravin je mnoho, z nichž ty podstatné si tady probereme. Bylo by dobré možná začít vůbec tím co je spekulace. Spekulace je forma poznání, jež se neopírá o zkušenost. V češtině je tomu velmi blízké slovo sázka. Spekulant je tedy člověk, který své kroky činí bez toho, aby měl v tomto směru nějakou zkušenost anebo aniž by své kroky opřel o nějaké údaje získané v minulosti.

Jinak cena potravin na světových trzích je velmi vážné téma. Tato cena se za 10 let zvedla asi o 100-150%. U některých komodit to je až o 250%.

Hladová mapa

Potraviny jsou pro lidstvo zásadní záležitostí. Už jen z toho důvodu, že počet lidí na Zemi roste velmi výrazným tempem, přičemž však prostor na Zemi použitelný pro pěstování plodin či chování užitkových zvířat zvětšit vlastně nelze. Některé země jako třeba my dokonce tento prostor zmenšují tím, že si jej dobrovolně zabetonují či jinak znehodnotí nějakou továrnou či dálnicí.

Následující mana Světové organizace pro potraviny a zemědělství (FAO) ukazuje, v jakých částech světa vládna podvýživa. Čím tmavší barva, tím větší procento populace trpí podvýživou.

Opravdu paradoxní situace je v horní části jižní Ameriky – zde nejdete jak část populace trpící podvýživou, tak také nemalou část populace trpící obezitou.

Spekulativní trh

Podívejme se na příklad trhu, který je z velké části čistě spekulativní. Je to právě trh komoditní, kde se obchoduje typicky s kontrakty s budoucí dodávkou (futures).  Zde si můžete koupit ropu na tankeru, který teprve pluje někde na moři a bude mu trvat několik týdnů, než se dostane do cílového přístavu. Stejně tak si můžete například koupit rýži, která ještě nebyla ani vypěstovaná atp.

Samozřejmě že jako investor nemáte zájem o skutečnou ropu z tankeru – ta by vám byla celkem k ničemu, jen by vám přinesla spoustu starostí. Kontrakty s budoucí dodávkou tedy nakonec skončí u firem, jež se zpracováním té které komodity zabývají.

Ovšem investoři na světových komoditních trzích disponují obrovskými částkami. Tím pádem jsou schopni cenou kterékoli komodity pořádně zahýbat, zvlášť pokud se investice některého typu stane módní záležitostí. V minulosti jsme byli u nás svědky módních investic například do ropy, zlata či stříbra.

Ropa

My zůstaneme u ropy, jejíž cena dlouhodobě a velice pomalu drží klesající trend. Mimochodem, díky velmi nízké elasticitě poptávky (reakci na změny cen) se u nás drží ceny u čerpacích stanic pořád velmi vysoko. Ropa má na cenu potravin dopad zejména ve dvou oblastech: jde jednak o cenu hnojiv používaných při pěstování zemědělských plodin a jednak o cenu pohonných hmot používaných k dopravě všeho možného včetně potravin.

Pokud tedy cena ropy spíše klesá, nemělo by to na cenu potravin mít vliv.

Výživová hodnota

Dalším velmi podstatným faktorem majícím vliv na cenu potravin je postupná změna stravovacích potřeb a návyků lidí v různých částech světa. Na tzv. hladové mapě jste si určitě všimli, že podvýživou trpí také země patříce mezi ty s největším počtem obyvatel – jde hlavně o Čínu a Indii. Není zapotřebí jen, aby lidé dostali dostatek jídla, ale aby dotyčné potraviny měly patřičnou výživovou hodnotu.

K tomu se přidávají ještě změny ve stravovacích návycích lidí zejm. v Asii. Již se nespokojí s pověstnou miskou rýže denně, ale chtějí potraviny i živočišného původu a vyšší kvality. To zvedá celkovou poptávku po potravinách a tedy i jejich cenu.

Náboženství

Některé země a oblasti mají tak výborné podmínky pro pěstování zemědělských plodin, že by tam člověk čekal mnohem vyšší úroveň bohatství. Nabízí se zde možnost dokonce dvou či tří úrod ročně. Mohou zde však hrát roli také náboženské požadavky a zvyklosti, jež neumožňují lidem dostatečně dlouho nebo ve správném období pracovat. Tím pádem dochází k výpadku dodávky potravin, může jich být nedostatek a tím pádem také může dojít k zvýšení jejich ceny.

Zelené palivo

Další známým faktorem majícím vliv na cenu potravin jsou biologické přísady do pohonných hmot. Nebudeme se tím příliš zaobírat, jelikož jde o všeobecné známé téma. Dnes už je zřejmě dostatečně prokázáno, že biologické přísady do pohonných hmot jsou velmi sporné. Pravděpodobně se bude od tohoto způsobu přísad ustupovat. To by mohlo na cenu potravin působit pozitivně.

Inflace

Během krize jsme (bohužel) také svědky toho, že státy cpou do ekonomiky obrovské částky peněz. Je známo, že pokud se v ekonomice objeví větší objem prostředků, nehrává to silně inflaci. Zatím svědky výrazné inflace v našich statistikách nejsme.  Nicméně takto masivně napumpované peníze do národních ekonomik proudí pochopitelně také do nákupů potravin a souvisejících komodit (v některých zemích tvoří potraviny až 80% všech rodinných výdajů). To je další tlak na cenu potravin.

U nás cenu potravin silně ovlivnil jiný tah, jež také souvisí se státní ekonomickou politikou – zvýšení DPH.

Jak vidíte, tlaků na cenu potravin je mnoho. My jsme zmínili jen ty podle nás nejdůležitější. A náklady na vlastní obživu nemají příliš dobrou vyhlídku na to, že by klesaly.