… o tahání oněch peněz z kapes občanů. A nejen o tom. Také o rozhodovacím spěchu a o zneužívání moci v demokratické společnosti. Toho všeho a daších nehorázností se v minulých dnech dopustil Petr Nečas, zatím ještě premiér české vlády. Snad si to ani nenechal onou vládou schválit, ačkoli stále platí, že vláda rozhoduje ve sboru. Jistě mu to třeba i dodatečně schválí pánové Kalousek a Švarcenberg, především oni si to tak přáli.
Při spěšně zorganizovaném podepisování smluv o takzvané restituci majetku církvím a náboženským společnostem jedna malá, ale společensky odpovědná církev (baptisté) chyběla, zato církev katolická, reprezentovaná dříve slušným kardinálem Dukou s chutí podepsala smlouvu, jež ji (na věky?) učinila snad nejbohatším kapitalistou v Česku a to zcela bez prokázání, ba i jen znalosti o tom, co ji kdy patřilo.
Někdo se možná podiví, nač ten spěch. Prostě na to, že proti formě dohody o restitucích leží u Ústavního soudu několik protestních podání – a to by panečku bylo, kdyby vládě, jež si v parlamentě pomáhá tu s odsouzenými, dočasně na záskok přivolanými „poslanci“, jindy úplatky ve formě trafik a jakýmisi koupěmi celých malých kvazistraniček viz LIDEM, jež není ani LI(dová), ani DEM(okratická) a po pravdě ani zvolená.
Uvidíme co k tomu řekne Ústavní soud v naši nejbezbožnější v Evropě demokracii, snad se dočkáme i definice církevního vlastnictví. Dosavadní stav věcí naznačuje, že proti rámci navrhovaných „restitucí“ je kolem 80% občanů a že i ve své straně má její předseda Nečas rostoucí počet odpůrců. Ti ovšem zatím nevědí co s tím. Pánové Švarcenberg a Kalousek vědí, jejich strana roste na úkor té údajně občanské a demokratické.
Další 80-procentní kauzu v souboji vláda proti lidem (prosím nezamě ňovat nikoli LIDEM) rozjel premiér Nečas minulý týden Mnichově, přičemž potvrdil, ba překonal názory pana „knížepána“ Švarcenberga. Ten v Česku žádným knížetem není, to zde zavedl už tatíček Masaryk, jehož donedávna Češi milovali. Jakési české „celebrity“ sice tvrdí, že nejsou žádné ovce a zpívají si k tomu jako ovečky, že kníže má k lidem blíže, ale to je možná o jiném knížepánovi. Ten náš, má k lidem tak blízko, že už od Čunekovských dob tvrdí jedno a páchá druhé a ve sněmovně hlasoval pro všechny zákony, jež mají k lidem velmi daleko, ať už jde o snížení zákonem určených valuacích důchodů (na důchdy nemáme, zvykejte si), zvýšení daní z přidané hodnoty, platby ve zdravotnictví a v sociální sféře, plus mnohé další .
No teď nám to „kníže“ nadělil a poslal nebohého prezidenta Beneše před Mezinárodní soud v Haagu a to jako podezřelého zločince v kategorii lidských práv.
Když se teď provalilo co český premiér dělal a řekl v Mnichově byl jsem trochu zmaten, tím spíš, že první informace se dost rozcházely. Tak jsem se podíval do internetových mnichovských novin Süddeutsche Zeitung to jsou docela spolehlivé noviny, kdesi lehce nalevo od středu a zjistil, že vše co bylo řečeno a ještě mnohem víc je zřejmě pravda. Dokonce i bavorský předseda vlády Seehofer konstatoval „to jsme ani nečekali“ a mluvčí takzvaných sudetských Němců Posselt se přímo tetelil štěstím.
80% Čechů se netetelilo, já také ne. Na okraj poznamenávám, že mi bylo necelých 11 let když jsem v červnu 1945 opustil Terezín a vystoupil do svobodného světa. Dávno jsem také odhodil averzi k Němcům a dodnes usiluji o dobré vztahy s nimi. Mimo jiné proto jsem od nikoli takzvaných sudetských ale od opravdových německých Němců přivezl do Česka výstavu, již tito moji němečtí přátelé vytvořili. Je o neúmorné protinacistické práci Josefa Čapka a podařilo se mi dovést ji do Česka, kde měla premiéru 17 listopadu v koleji Josefa Hlávky krátce poté, co před kolejí jako každý rok položili věnce čeští i cizí představitelé . To mi umožnili předseda Hlávkovy nadace profesor Václav Pavlíček, rektor ČVUT Havlíček a spolupracovníci z nadace Šárka. Premiéru otevřel prezident Václav Klaus , s nímž většinou nesouhlasím, ještě stále ale je nejvyšším představitelem českého státu. Od 17 listopadu výstavu shlédli občané na mnoha dalších místech a hlásí se noví a noví zájemci. V sobotu třetího března bude otevřena v Děčíně, přijďte se podívat, uvidíte čeho jsou schopni přátelé, třeba i v Německu.
Co chtěl Petr Nečas vystoupením v mnichovském sněmu dosáhnout nevím, uvidíme jestli averze vůči jeho straně a vládě poroste, či nikoli. Ta osmdesátka, to jsme my, občané.
Zpívat si o knížetech nemusíme.
Egon T. Lánský
Vložte svůj komentář