DOTAZ: Kamarád, který pracuje v bance, mi poradil, jak získat úvěr na výrobní halu, i když mám už na firmu prý naplněný úvěrový limit. Mám převést výrobní halu na 5 svých kamarádů a ti získají úvěr – ten mi pak dají.Co si o tom myslíte?
MALÉ PENÍZE: Tento dotaz bude fungovat univerzálně, tedy i pro jiné typy půjček (do jisté míry i těch spotřebitelských) a také za jiné konstalace (ne každý má výrobní halu, ale může jíž i o zástavu jiného majetku). Zároveň se tím pěkně demonstruje, že i ve finančních ústavech dělají jen lidé a ti z různých pohnutek – mnohdy finančních – chybují nebo rovnou podvádějí.
Rekapitulace
Uděláme si tedy krátký přehled toho, co tazatel eventuálně zvažuje udělat. Předně má k dispozici výrobní halu. Neznáme její parametry, nicméně i tak můžeme konstatovat, že jde o majetek řádově v desítkách milionů korun. Tento majetek by tazatel převedl na jiné osoby a tímto by o něj přišel.
Zároveň by z vlastního podniku vyvedl nemalou část majetku. Ta možná sloužila jako zástava úvěru. Pokud náhodou ne, banka s tímto majetkem při poskytování úvěru alespoň počítala. Takže se blížíme i úvěrovému podvodu.
Daně
Nyní se podívejme poněkud podrobněji na jednotlivé kroky. Tak především by se tazatel zbavil velkého majetku. To nelze nazvat jinak než čirým bláznovstvím (nebereme teď v potaz charitu, tu u převodu výrobní haly nepředpokládáme).
Převod majetku by šlo principiálně provést buďto bezúplatně jako dar nebo za úhradu, kde kupující uhradí skutečnou hodnotu haly. V případě daru je nutné zaplatit darovací daň, která by u nemovitosti, kde převádíte majetek na cizí osoby, činila podle výše odhadní ceny nemovitosti 7-40 %.
U úplatného převodu bude nutné zaplatit daň z převodu nemovitostí, jež činí 3%. Dřív se hrazení této daně často obcházelo tím, že nemovitost se vložila do obchodní společnosti a došlo pak k prodeji obchodního podílu dané společnosti,. Ale to bychom čtenáři neradili, už vůbec ne dnes.
Jak by to bylo s úvěrem
Nabízí se otázka, kde by kupující na úplatný převod takové nemovitosti vzali peníze. Jak uvádí tazatel, vzali by si na ni úvěr. Ovšem pokud by úvěr skutečně dostali, nebylo by to na 100% hodnoty takové nemovitosti, pravděpodobně by šlo o 50% hodnoty, maximálně za dobré souhry okolností tak 70%. Kde by vzali zbývajících 30-50 %?
Za situace, kdy by byla nemovitost zastavená, získat další úvěr by na ni nešlo.
A pokud by majitel zastavenou nemovitost převedl bez vědomí banky na jiné majitele, mohlo by se jednat o úvěrový podvod. Za to hrozí 2 roky, vy víte čeho.
Tak tedy „kamarád“, který vám něco takového navrhl, není ve skutečnosti žádným kamarádem. Pravděpodobně má s vaším úvěrem nějaký problém a sněží se jej „řešit“ – ovšem tak, aby na něj samotného důsledky takového činu nepadly, ty by dopadly je na vás.
tomu se rika uverovy podvod