Případ – je podpora v nezaměstnanosti povinná nebo dobrovolná?

DOTAZ: odešel jsem ze zaměstnání (pracoval jsem na vyšší pozici v bankovním sektoru). Protože jsem chtěl, aby se mi i doba bez práce započítávala do důchodu, rozhodl jsem se, že se do té doby, než najdu vhodné zaměstnání, přihlásím na úřadu práce. Protože jsem ale měl relativně dost peněz, rozhodl jsem se, že se vzdám podpory v nezaměstnanosti. Paní na přepážce mi ale tvrdila, že to není možné. Je to opravdu tak?

MALÉ PENÍZE: Tento dotaz pěkně ilustruje, jak mohou také fungovat státní úředníci. Z vlastní zkušenosti asi každý potvrdí, že lidé na úřadech jsou různé nátury a tudíž se při kontaktu se státním molochem setkáte s různými reakcemi, i s reakcemi zcela paradoxními.

Státní aparát utěšeně roste

Podle serveru iDnes měl český stát v roce 2010 kolem čtvrt milionu úředníků. Lidí placených tak či onak státem je však mnohem více – přes jeden milion. Jde například o policisty, hasiče, zaměstnance státních firem atp. Pokud si vezmeme pouze úředníky, tak u nás připadá přibližně 1 úředník na 40 obyvatel. V polovině 30.let minulého století to byl 1 úředník na 143 obyvatel.

Podle některých údajů mezi léty 2000 a 2008 vzrostl počet zaměstnanců ve státní správě včetně policistů ze 175 tisíc na 291 tisíc. Na ministerstvech je dnes zaměstnáno o 30 procent úředníků více než v roce 1996. Ani reforma státní správy v roce 2003 nepřinesla úsporu úředníků: při přechodu některých kompetencí státních úředníků na nově vzniklé kraje lidí ve státních úřadech přibylo.

Mimochodem, podle některých údajů bylo v českých zemích v době Bachova absolutismu kolem 100 policistů včetně těch tajných. Ano, měli k dispozici hodně konfidentů a tehdy tady žilo méně obyvatel, ale že by byla potřeba nárůstu policejního sboru taková? Nebo je spíše pes zakopaný v přebujelé administrativě a v nedostatečné vymahatelnosti práva?

Tedy k šetření našich prostředků, tedy peněz daňových poplatníků, nedochází. Samozřejmě všichni tito noví úředníci musejí nějak ospravedlnit svoji existenci, vymýšlejí tím pádem mnohdy různé zbytečnosti a vykazují nadbytečnou nebo zcela nesmyslnou činnost.

To by mohl být i případ tazatele. Čistě teoreticky – obhajuje se vysoký počet úředníků lépe, když je objem vyplacených dávek (jako je například podpora v nezaměstnanosti) rostoucí nebo klesající?

Za dané situace je velmi těžké kohokoli kritizovat za to, že bral nějakou sociální dávku, i když mohl mít v té době dostatek finančních prostředků na přežití doby, kdy nebyl zaměstnán.

Jak to je ve skutečnosti

Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí se má věc takto.

Pokud jste bez práce, můžete se na úřadu práce registrovat – je to však zcela na vaší volbě, tedy registrace není povinná. Při registraci totiž podáváte na úřadu práce žádost, tedy můžete podat zároveň i žádost o vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Pokud ji nepodáte, nebude vám podpora vyplácena – lze se jí tedy zříci.

Pokud jste u úřadu práce registrováni, tj. jste uchazečem o zaměstnání, stát za vás hradí zdravotní pojištění bez ohledu na skutečnost, zda pobíráte podporu v nezaměstnanosti. Za stejné situace jste také účastníky důchodového pojištění.

Tedy suma sumárum, pokud jste nezaměstnaní, na úřad práce se registrovat jít nemusíte. Registrace má tu výhodu, že za vás stát hradí zdravotní pojištění a doba nezaměstnanosti se vám započítává po dobu až 3 let do důchodu. Jestli berete podporu v nezaměstnanosti, na to nemá vliv a nemusíte o podporu ani žádat.

Je paradoxní, že by se měl člověk předem informovat i o takovýchto věcech před tím, než dojte na státní úřad, který by mu měl správně poradit a zároveň by neměl plýtvat penězi daňových poplatníků.