Případ – kam schovat peníze.

DOTAZ: Hezký den, velice rád bych si založil bezpečný účet v zahraničí, tak abych nedopadl jako kolega Rath. Jak to udělat? Poradíte, které země jsou nejlepší a jak postupovat, abych minimalizoval rizika. Nejde mi o odklonění nelegálně získaných prostředků. Jen se bojím, že pokud se do vlády dostanou komunisté, mohou se tady dít věci a chci být připraven na nejhorší…

MALÉ PENÍZE: Bereme paralelu s panem Rathem jako vtip – na legalizaci výnosů z trestné činnosti, kam by „ulití“ peněz z nelegálního zdroje a jejich následné použití legálním způsobem patřilo, se podílem nechceme a ani bychom to nikomu nedoporučovali. Je zároveň smutné, kolik lidí v sobě najednou objevilo odvahu kopat do politické mrtvoly, přitom ještě před krátkou dobou mlčeli, mnozí možná dokonce servilně nosili panu hejtmanovi švestičky ze zahrádky.

Motivace k uložení peněz v zahraničí.

Jsou však i jiné důvody, proč lidé raději ukládají peníze do zahraničí; některé z nich si zde uvedeme, přičemž využíváme přehled společnosti Connectas, jež se právě mezinárodními podnikovými a finančními transakcemi zabývá.

Velmi častým důvodem je úspora na daních, dá-li se to takto říci. V některých zemích jsou zkrátka daňové sazby příznivější, než jsou u nás. Lidé s vysokými příjmy si tedy s oblibou v takových zemích zakládají holdingové společnosti, kam prostřednictvím dividend putují zisky z jejich firem. Tradiční zemí je v Evropě v tomto směru Kypr, ale stejně tak můžete mít holdingovou společnost na Maltě nebo využít vhodného typu společnosti v Lucembursku.

Můžeme nyní polemizovat o schopnosti či neschopnosti Evropské unie tomuto toku daní na Kypr a do jiných zemí zamezit, nicméně dnes konstatujeme existenci daňových rájů jako fakt.

Dalším důvodem, jež souvisí s daňovou zátěží, je také složitost daňového systému. Když u nás například došlo ke snížení daní a k zavedení jednotné daňové sazby, znamenalo to snížení motivace pro bohaté lidi, aby odváděli zisky do zahraničí, byť je třeba v Česku daň stále vyšší, než v nějakém daňovém ráji. Se zřízením a provozováním holdingu v cizí zemi souvisí totiž jisté úsilí a náklady – ty se budou ročně pohybovat v řádu tisíců euro.

Někteří lidé volí cestu zahraničního holdingu z důvodu závisti svého okolí a zároveň jisté nedůvěry k dodržování bankovního tajemství bankami. Svůj finanční majetek tedy raději schovají tam, kde je nikdo nezná a kam oko běžného českého člověka nehlédne. Z praxe je nám znám případ nemalého počtu podnikatelů, kteří mají právě z tohoto důvodu většinu peněz uloženou v zahraničí.

V posledních letech nelze na naprosto lehkou váhu brát ani politické riziko, jehož jeden aspekt tazatel vyjádřil. Nic na plat, komunisté mají u nás stále silnou pozici a co by se stalo po jejich nástupu do vlády, si dokáže asi kdekdo představit. Daňově příznivý postup vůči vysocepříjmovým vrstvám obyvatel by to asi nebyl. Krom toho můžeme do politického rizika zahrnout i nesmírně váhavý postoj Evropské unie vůči problematice státního zadlužení. Tedy lidé zohledňující politické riziko upřednostňují při ukládání peněz do zahraničí buďto tradiční Švýcarsko nebo země mimo Evropu jako jsou například arabské emiráty nebo Seychely.

Dále uvádíme přehled tzv. daňových rájů, přičemž by se dalo říci, že co odborník na daně, to jiný názor, tedy někdy můžete vidět na seznamu zemí s daňově výhodným režimem i jiné jurisdikce. Dlužno podotknout, že i v tomto směru je dobré se poradit s odborníky, kteří vám mohou nabídnout i jednodušší a levnější řešení problematiky v zemi, jež není na níže uvedeném seznamu.

Seznam off-shore jurisdikcí podle Mezinárodního měnového fondu: Andora, Anguilla, Aruba, Bahamy, Bahrain ,Barbados, Belize, Britské panenské ostrovy, Brunej, Cookovy ostrovy, Curacao, Dominika, Filipíny, Gibraltar, Grenada, Guernsey, Hong Kong, Irsko, Jersey, Kajmanské ostrovy, Kostarika, Kypr, Libanon, Libérie, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Macau, Man, Malajsie, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Monako, Montserrat, Nauru, Nový Zéland, Niue, Panama, Samoa, San Marino, Seychely, Singapur, Svatý Martin, Svatý Kitts a Nevis, Svatá Lucie, Svatý Vincent a Grenadiny, Švýcarsko, Turks a Caicos, Spojené arabské emiráty, Uruguay, Vanuatu.

Za daňově výhodnou zemi se také nějakou dobu považovalo Slovensko, což bylo zejména díky jeho jazykové, kulturní a právní blízkosti s Českem a zároveň díky nižším daním z příjmů.  Tato doba se však stává po změně vlády minulostí.

Dosažitelnost informací

Proč jsme se tak podrobně zabývali jen daňovou stránkou věci? Je to z toho důvodu, že tzv. daňové ráje nemají mechanismus, jak se k informacím o účtech dostat, nebo je tento mechanismus vágní či velmi komplikovaný. Nehraje tady tedy jen roli geografická vzdálenost, kdy našince v cizině neznají a tím pádem nemají ani zaměstnanci bank motivaci vynášet nějaké informace a dále je šířit ve formě drbů nebo „náhodou“ zaslaných materiálů nějakému méně serioznímu periodiku.

Je třeba dodat, že v poslední době se ministerstvo financí činí a uzavřelo hodně dohod o zamezení dvojího zdanění anebo výměně informací z daňově exponovanými regiony. Aktuálně se to týká například Saúdské Arábie nebo Baham; také byla podepsána memoranda o porozumění s japonskou a jihoafrickou finanční zpravodajskou jednotkou. Některé dohody umožní lepší přístup k informacím o daňových subjektech, jež si zisky odvádějí do zahraničí.

Podle informací společnosti Connectas je podpis obdobné smlouvy se Švýcarskem na spadnutí. Tato stabilní země je z dobrých důvodů velmi oblíbeným cílem finančních turistů rozličného ražení: podvodníky ukrývajícími peníze počínaje a čestnými lidmi, obávajícími se ukazovat své bohatství konče. Proto například právě ve Švýcarsku zažívají dobré dny firmy, jež mění vlastnické struktury svých zahraničních klientů.

Aby si čtenář nemyslel, že založit holdingovou společnost v daňově zajímavé jurisdikci je hračka, uvádíme příklad založení takové struktury v asi z tohoto pohledu nejoblíbenější zemi – na Kypru. Jak uvidíte, není to zcela bez rizika.

Založení holdingové firmy na Kypru

Je důležité zdůraznit, aby nedošlo k nějakému nedorozumění, že vyhýbat se placení daní může být trestným činem a v každém případě jde o porušení zákona. Pokud se však placení daní vyhýbat nechcete, můžete číst dále.

Na Kypru obecně platí daň z příjmů právnických osob ve výši 10%. Dále zde máme standardní DPH ve výši 17%. Daňová struktura je samozřejmě mnohem složitější a zahrnuje mj. také v některých případech příspěvek na obranu (pozůstatek řecko-tureckého konfliktu). Výnosy z kapitálových investic v zahraničí jsou od daně z příjmů osvobozeny, což je právě oním důvodem, proč mnoho firem má holdingy právě na Kypru.

Může se zdát, že se tedy přesunutím holdingové firmy na Kypr dostanete do výhodnějšího režimu a ušetříte významnou část nákladů. Tak jednoduché to však není.

Předně daňové osvobození z kapitálových investic a souvisejících výnosů se vztahuje pouze na holdingové kyperské společnosti s ručením omezeným vlastněné Kypřany. Z toho tedy plyne, že chcete-li si takovou firmu založit, musíte se na Kypru s někým dohodnout (nejčastěji jde o právníky nebo auditory), kdo pro vás firmu založí a bude ji vlastnit a provozovat, tj. bude svolávat valné hromady, uskutečňovat zasedání statutárního orgánu, povede účetnictví, provede audit atd. Tyto osoby budou rovněž před zákonem vlastníky dotyčného majetku nebo investic. Vy se tedy svého vlastnického práva ve prospěch takových Kypřanů svým způsobem vzdáte.

O takovém majetkovém vztahu je podepsána příslušná smlouva o tom, že Kypřani majetek drží a spravují pro vás, nicméně jisté riziko je nasnadě. Na druhou stranu provozování holdingových firem na Kypru je pro místní lidi zavedeným, dobře fungujícím a výnosným obchodem, tedy si také hledí toho, aby k žádným majetkovým excesům nedocházelo. Není nám znám případ, kdy by k okradení skutečného majitele aktiv došlo, i když samozřejmě takový případ nelze vyloučit.

Navíc provozování takové holdingové firmy něco stojí – na provoz počítejte několik tisíc či desítek tisíc euro ročně.

Je tedy otázkou, zda-li se taková konstrukce opravdu vyplatí. Očekávali bychom také, že bude v rámci Evropské unie takovéto daňově mimořádně výhodné možnosti omezit.

Dále uvádíme schematický postup, jak založení takového holdingu na Kypru zhruba vypadá.

1. Najděte si vhodnou společnost, jejímž prostřednictvím holdingovou firmu na Kypru založíte. V Česku existuje několik firem, které se touto činností živí. Bývá ale levnější jednat přímo s nějakou firmou na Kypru a také vynecháte mezičlánek, který nutně nepotřebujete. Nejlepší je získat zkušenosti od svých známých, kterým důvěřujete a kteří již takovou firmu používají a můžete se tedy opřít o důvěryhodnou referenci. Kyperské firmy jsou běžně zvyklé komunikovat anglicky, takže komunikačně vám v cestě nic nestojí.
2. Spojte se s vybranou firmou a nechte si udělat od ní nabídku na založení a správu kyperské holdingové společnosti. Typicky vám bude tyto služby poskytovat právní, účetní anebo auditorská firma, což je jistá výhoda při poskytování dalších služeb. Buďte důslední u informací o průběžných nákladech na správu společnosti a tyto náklady si nechte odsouhlasit. Nezapomeňte na náklady na vedení bankovního účtu na Kypru.
3. Projednejte se svým daňovým poradcem, zda-li nastavením dané holdingové struktury nedojde k porušení našich daňových zákonů.
4. Připravte a sepište se svým kyperským dodavatelem smlouvu o správě majetku (fiduciary agreement). Ve smlouvě musíte mít jasně stanovenou povinnost kyperských osob jednat výhradně na základě vašich písemných informací. Z tohoto pravidla je rozumné učinit nějaké praktické výjimky jako je vedení účetnictví, provádění auditu a pořizování zápisů z jednání orgánů společnosti. Veškeré majetkové pohyby anebo zástavy majetku musejí podléhat vašemu předchozímu souhlasu. Společnost také musí mít zakázáno si brát úvěry.
5. Po aktivaci společnosti můžete holdingovou společnost začít používat. Váš kyperský dodavatel totiž bude mít pro tento účel založené některé firmy (dokonce vám často nechá si vybrat, jaký název vám bude nejvíce vyhovovat), z nichž jednu po podpisu příslušných smluv a dokumentů začne používat pro vaše účely.
6. Průběžně sledujte, co se s firmou děje a buďte důslední při její kontrole.

Kde se schovávají peníze

Vrátíme se nyní zpět směrem k původnímu dotazu. Americká FBI má program, kde sleduje výrobce speciálních schránek na peníze a trezorů. Někteří výrobci se totiž natolik přizpůsobili poptávce, že vyrábějí speciální bezpečnostní schránky, které mají tvar nějakého běžného předmětu jako je například hrnek na kávu, obal na počítač, kniha, svíčka, hodiny nebo jde přímo o součásti domovní výbavy jako je například falešná elektrická zásuvka, která je ve skutečnosti uzpůsobené jako schránka na peníze. Tato zařízení se nazývají diverzní sejfy a lze je pořídit za několik desítek dolarů.

My se tady bude zabývat samozřejmě jejich legálním použitím – tedy pro případ, že někdo má doma cosi cenného, ať už je to třeba pamětní mince, prstýnek po babičce, sbírka komiksů nebo první zub vlastního dítěte. Nejlepší je takové věci doma vůbec nemít, a pokud ano, je dobré mít na ně domovní trezor nebo nehořlavou schránku. O věci nepřicházíme jen díky zlodějům, ale také díky požárům nebo záplavám. Mezi cenné věci, o něž bychom neradi přišli, patří totiž například i hypoteční smlouva či jiné důležité dokumenty.

A kde lidé často schovávají své cennosti? Podívejte se na následující seznam, jež by vám měl být inspirací, kam rozhodně cennosti nedávat, jelikož zloději bývají velmi zkušení a tato místa rozhodně nepřehlédnou:

• obálka nalepená na spodní straně nábytku (stolu, kuchyňské linky, zásuvky, odpadkového koše…) nebo nějaké krabice,
• vodě odolná schránka ve splachovací nádrži záchodu,
• v mrazáku,
• uvnitř ponožek nebo v šuplíku s ponožkami či spodním prádlem,
• prázdná krabička od léků (nejlépe v koupelně),
• kapsa od košile nebo obleku ve skříni se šatstvem,
• za nástěnnými dekoracemi (obraz, tapeta, tapiserie…),
• v knihách,
• odkládací schránka v autě,
• spodní části květináčů,
• hrnečky, prázdné obaly (od kávy, čaje, sušenek…), prázdné lahve,
• elektronické přehrávače a zřízení (např. vysouvací šuplík CD),
• hygienické a toaletní potřeby (toaletní papír, dámské vložky, prázdné tuby od parfémů…).