Stavební spoření? Snižování příspěvků i danění úroků.

Tento článek je placená reklama.

Státní kasa zeje prázdnotou, a tak není divu, že se ji stát snaží zaplnit všemi možnými způsoby. Řada přišla samozřejmě i na velmi štědře dotované stavební spoření. Tento donedávna nejoblíbenější spořící prostředek ztratil dost ze svého lesku. Je tedy stále výhodné, nebo už existují výnosnější varianty?

Stavební spoření prochází drastickými změnami. Mění se výše státního příspěvku, úroky již nebudou dále osvobozené od daní a peníze takto uspořené budete moci použít pouze na stavební účely. Vyplatí se tedy?

Výrazné snížení podpory

Základní myšlenkou stavebního spoření byla podpora při zisku nového bydlení. Když v roce 1993 stát začal přispívat, byla výše při splnění podmínek podpory 4500 Kč ročně. To činilo přibližně tři čtvrtiny jedné měsíční průměrné mzdy.

Namísto, aby se výše příspěvku s inflací a zvyšováním mezd a nákladů také zvyšovala (kdybychom pokračovali v trendu z počátku 90. let, mohla by nyní podpora činit bezmála 18 tisíc korun), rozhodl se stát pro její snižování. Nově je výše podpory stanovena na maximálně 2000 Kč, a to i u smluv uzavřených dříve, tj. před rokem 2003

Zdanění úroků

Pro zisk plné výše bude také potřeba uspořit ročně nejméně 20 tisíc korun – podpora bude ve výši pouze 10 %. Doposud se jednalo o 15 %, u smluv uzavřených před rokem 2003 dokonce o 25 %. Nově jsou také zdaněny úroky, a to stejnou sazbou jako úroky v bance – 15 %.

V jednání je také omezení státní podpory pouze na financování bydlení. Doposud bylo možné po naspoření cílové částky použít veškeré peníze zcela libovolně. Nově by bylo možno příspěvky od státu (tj. netýká se zbytku naspořené částky) využít jedině na koupi pozemku, bytu či domu, rekonstrukci apod.

I přesto je však stavební spoření jedno z nejvýnosnějších spoření vůbec – vysoké úroky poskytované spořitelnami v kombinaci s následnými výhodnými úvěry a půjčkami na bydlení mohou usnadnit start do života nejednomu mladému páru nebo zlepšit život seniorům i rodinám.