DOTAZ: Nedávno jsem kdesi četla článek o tom, že loňská zemětřesení v čele s tím v Japonsku stála pojišťovny stála pojišťovny celkem 105 miliard dolarů. Více než škody nenapáchal ani hurikán Katarina. Chtěla bych se proto zeptat, jestli se tahle čára přes rozpočet nějak projeví v ceně pojistného, které platíme za nemovitosti nebo auta v Česku. Ovlivňují katastrofy s globálním dopadem také Čechy? Hojí se na nás pojišťovny? Někde přece vyplacené peníze nahnat musejí, nebo ne?
MALÉ PENÍZE: Otázka velmi pěkně ukazuje na jeden mýtus a to ten, že chudinky firmy musejí v ceně svých produktů zohledňovat narůstající náklady. Náklady sice nejsou rozhodně zanedbatelným faktorem, ale celkově se ceny odvíjejí jinak, zejména pak v pojišťovnictví je tato struktura ještě o něco složitější.
Kolikrát jsme svědky toho, že některé firmy zdražování zdůvodňují nárůstem nějaké části svých nákladů, nicméně v mnoha případech jde jen o marketingovou prezentaci a způsob, jak pro veřejnost přijatelně zdůvodnit zdražení produktu.
Když první skupina zemí Evropské unie přijímala euro jako svoji měnu, nebyl teoreticky žádný důvod k tomu, aby došlo ke změně cen. Přesto byl tento krok spojen s krátkodobou a vysokou inflací. Proč? Obchodníci žehrali na to, že lid nemají zkrátka euro zažité a nemají stále cit pro to, jaká částka v eurech je pro dané zboží vysoká a která nízká. Mnoho výrobků, jež by tehdy v přepočtu stály méně než 1 euro, se náhle zdražilo právě nad psychologickou hranici 1 eura. Důvod zdražení byl jediný – zákazníci takový krok akceptovali. Vzpomínáme si, že tehdy firmy zdražení buďto nekomentovaly, nebo jej zdůvodnily vysokými náklady na zavedení eura (ve skutečnosti byly tyto náklady minimální).
Cenu určuje trh
Pokud někdo určuje cenu nějakého produktu, čímž je v našem případě pojištění, tak ji stanovuje tržně. To znamená, že si udělá rozbor trhu jednak z pohledů klientů (kolik by byli klienti ochotni za produkt platit) a jednak z pohledu konkurence (za kolik nabízí srovnatelný produkt konkurence). Z této analýzy vyjde cena, za níž bude produkt možné nabízet.
Předpokládaná cena produktu se pak zakomponuje do finančního plánu společnosti, kde jsou i náklady, přičemž vyjde ziskovost nebo ztrátovost nabídky takového produktu. Z toho plyne, že náklady nejsou typicky pro výslednou cenu produktu určující, jsou jen interně v dané firmě podkladem k odhadu výnosnosti produktu.
Odskočíme si nyní trochu stranou do dopravního sektoru pro jeden specifický příklad – některé velké dopravní firmy mají s vybranými zákazníky smlouvu, kde je cena určena jako prokázané náklady plus předem dohodnutá marže (zisk). Takové smlouvy jsou pro obě strany transparentní, jelikož zákazník má přehled o nákladech i o zisku dodavatele a dopravní společnost má jistotu, že vydělá, byť třeba málo. S tímto typem smlouvy se můžeme setkat i v jiných sektorech, pro běžné občany se však nenabízí a v oblasti pojišťovnictví už vůbec ne.
Ztrátu absorbuje zajišťovna
Určitou část pojistného plnění pojišťovny obvykle pokryje zajišťovna. Co to je? Zajišťovna je vlastně pojišťovna pojišťoven (nebo také i jiných zajišťoven). Podobnou formou, jakou máte vy sjednané své pojištění, má vaše pojišťovna sjednané pojištění vaší pojistky u zajišťovny. Pokud tedy nastane plnění, kdy vám pojišťovna musí vyplatit nějaké peníze, uplatní typicky tento nárok posléze u zajišťovny.
Častou formou zajištění je buďto podílové (zajišťovna vyplatí určité procento plnění z určitého typu pojistek) nebo se spoluúčastí (zajišťovna hradí nad určitou limitní částku nebo objem vyplaceného pojistného).
Se zajištěním pojistek se tradičně setkáme u majetkového pojištění, ale není už dnes vůbec výjimkou např. zajištění životního pojištění.
Část pojistného plnění absorbuje tím pádem pojišťovna a část zajišťovna.
Pro zajímavost se podíváme do výroční zprávy jediné zajišťovny s licencí České národní banky, kde za roky 2009 a 2010 uvidíme velice solidní a mírně rostoucí zisk.
Pojišťovny se brání
Pojišťovna však nebude jen tak nečinně stát a přihlížet tomu, že jí díky nějaké oblasti pojištění klesá zisk nebo snad dokonce se stává nějaký produkt ztrátovým. I zde můžeme čekat reálně některá opatření, která se však nevztahují na jednu konkrétní pojišťovnu, ale týkají se spíše trendů na pojišťovacím trhu.
Ukážeme si to na příkladu záplav. Ty už u nás málokdo považuje za výjimku a pojišťovny dbají na to, aby u majetkových pojistek v záplavových oblastech, kde je pravděpodobnost plnění z pojistné smlouvy vyšší, byly také vyšší sazby pojistného či případně vám pojišťovna odmítne majetek v dané lokalitě zcela pojistit.
Něco podobného vidíme také například u havarijního pojištění vozidel, kde část pojistky vztahující se na odcizení vozidla zohledňuje statistiku krádeží v regionu, kde bydlíte. Kde se auta kradou více, tam je pojistné o něco vyšší.
Že by ale pojišťovna zvedla obecně sazby pojistek jen díky tomu, že některý rok vydělala méně nebo měla ztrátu, to už si snad dnes nemůže dovolit nikdo.
Vložte svůj komentář