DOTAZ: Prosím, můžete mi říci, co jsou půjčkomaty? Mám do toho investovat?
MALÉ PENÍZE: Využijeme této příležitosti a probereme zde stručně dva způsoby, jak půjčovat peníze prostřednictvím elektronického zprostředkovatele. V každém z uvedených případů potečou peníze opačným směrem.
Půjčkomat
Jde o komerční výraz, možná inspirovaný dnes již slavným českým slevovým portálem. Jde obvykle o cosi mezi zprostředkováním, inzercí a nebankovním úvěrováním. Zaregistrujete se do elektronického systému, čímž získáte přístup k inzerentům, kteří poptávají osobní půjčky. Pokud vás nějaká žádost o peníze zaujala a důvěřujete jí, můžete této osobě poskytnout půjčku z vlastních prostředků. A zaplatíte provozovateli systému zprostředkovatelský poplatek.
Velké riziko tohoto systému je nasnadě – neznáte a ani nemůžete dobře znát toho, kdo je na druhém konci „drátu“. Nemůžete tedy pořádně vyhodnotit, zda-li se jedná o podvodníka nebo poctivou osobu, zda-li je její žádost oprávněná, na co použije peníze, zda-li má žadatel nějaký majetek a jestli vám může peníze vůbec někdy vrátit. Podmínky a rozsah informací se systém od systému liší – někde máte informací více, někde méně; v každém případě nemáte k dispozici takové informace, které běžně požadují po lidech banky.
Pokud stojíte na druhé straně než věřitelé, jste vlastně v podobné situaci. Máte sice „výhodu“, že jste příjemcem peněz, tedy bezprostředně o peníze nemůžete přijít, ale o svém věřiteli máte také minimum informací. Touto cestou je tedy možné se dostat do kontaktu jak se seriozním věřitelem, tak s lichvářem, který si nebude brát při vymáhání částky servítky (a to nemusíte být ani se svými splátkami v prodlení).
Velké riziko bývá spojené s možností velkého výdělku i ztráty. Pro velká rizika tohoto způsobu půjčování peněz bychom jej nemohli doporučit.
Elektronická aukce vkladů
I pro tento způsob nakládání s penězi se vžilo několik výrazů, jímž je například elektronický bankéř. V zásadě jde opět o elektronický systém fungující na podobném způsobu, jako jsme uvedli výše. Jenže tok peněz i poptávky a nabídky je zde opačný. A řekněme si rovnou – tento systém bývá mnohem důvěryhodnější.
Po registraci do systému můžete otevřít vlastní poptávku, kam zadáte částku peněz a dobu, po kterou je chcete uložit. Poptávku tedy řídí vkladatelé, kteří chtějí uložit své peníze.
Na druhé straně jsou finanční instituce – ty vám na základě vaší poptávky učiní nabídku zhodnocení vašich peněz. A vy si vyberete tu, která vám nejlépe vyhovuje.
Takový systém v sobě obsahuje mimo jiné jeden velmi důležitý aspekt, které by měl ve své činnosti zohlednit každý člověk, jednající s finančními institucemi – sám aktivně jít na trh (tedy nebýt ve vleku různých prodejních nabídek a akcí) a posuzovat více nabídek.
Nejde a úvěry, ale o vklady a investice, které poskytujete konkrétní a známé finanční instituci. Vklady jsou navíc pojištěné ze zákona. Tedy pokud by takový systém existoval i u nás, bylo by dobré jeho služeb využít.
A proč takový úžasný nápad není všude po světě v provozu? V některých zemích ano, v některých ne. Háčkem bude zřejmě neochota finančních institucí se elektronických aukčních systémů účastnit plynoucí ze strachu ze ztráty klientů, kteří se touto cestou dostanou k výhodnějším nabídkám. Zkušenost totiž říká, že přibližně ¼ lidí, kteří se účastní elektronické aukce vkladů, změní banku.
Vložte svůj komentář