DOTAZ: Manželé S. mají společný účet u banky, na který jim chodí oběma důchod. Majitelem účtu je jeden z nich. Co by se stalo v případě, ze by majitel zemřel? Dostane se ten druhý ke svým penězům, případně jak dlouho ne? A jak to rozumně pořešit s ohledem na starší osoby, tedy bez použití internetového bankovnictví a pod.
MALÉ PENÍZE: Nejjednodušším řešením bude, když budou mít oba manželé k tomuto účtu dispoziční (podpisové) právo. Bude-li to pro ně schůdné, doporučovali bychom takém aby oba měli debetní kartu, jejímž prostřednictvím se dají z účtu vybírat peníze, ale nezbytně nutné to není.
Rovněž dotaz chápeme tak, že účet není společný, ale je samostatný, tj. jeho majitelem je jedna osoba. Výraz „společný“ je zřejmě použit jen jako popis stavu, tedy že účet ve skutečnosti používají oba dva.
Obecně platí, že majitel účtu nemusí být majitelem prostředků, které na účtu leží. Pomineme nyní různé nekalé praktiky, jež jsou založené právě na tom, že majitelem účtu je nastrčená osoba – to je ale mimochodem důvod, proč banky mají za povinnost skutečné majitele prostředků a jejich zdroj zjišťovat.
V tomto konkrétním případu není nutné řešit, kdo je formálním majitelem účtu. Zde uložené peněžní prostředky jsou předmětem společného jmění manželů, tedy na ně mají nárok oba. Pokud by tedy zemřel majitel účtu, bude třeba podle podmínek banky tuto skutečnost bance nahlásit a doložit (obvykle úmrtním listem nebo zápisem o vypořádání dědictví). Následně se může druhý z manželů stát i formálním majitelem účtu. Dá se říci, že z tohoto pohledu je o něco výhodnější, když je majitelem účtu jen jedna osoba, jelikož se takováto smutná procedura může odehrát jen jednou.
Pro případ úmrtí by však bylo vhodné se na otázku podívat z pohledu nakládání s penězi, tj. jak zajistit nepřetržitý přístup k těmto prostředkům. Pokud na účet manželům chodí jejich důchod, je zřejmé, že i krátkodobý výpadek by způsobil druhému z manželů potíže. Proto doporučujeme, aby k účtu měli samostatné (tedy nikoli společné) podpisové právo oba manželé – to znamená, že transakce na účtu (včetně výběru peněz) mají oba samostatně.
Pokud by to bylo reálné, je vhodné si pořídit i debetní kartu, s níž lze vybírat hotovost v bankomatech. Jedná se však o jistý vyšší komfort, který není pro samotnou dispozici s penězi na účtu nutný.
Závěrem bychom chtěli upozornit na jednu okolnost – starší lidé patří mezi časté terče různých větších či menších obchodníků nebo podvodníků a často bývá zneužito jejich důvěřivosti (totéž mimochodem platí pro děti či velmi mladé lidi). Pokud tedy půjdete do banky např. zřídit další podpisové právo, nesjednávejte si žádnou další službu, kterou by vám banka mohla při té příležitosti nabízet (např. pojištění atd.)! Jednou z praktik některých obchodníků je totiž dostat klienta na pobočku a tam jej podrobit marketingové „masáži“ s cílem prodat další produkty. Což konec konců neplatí jen o bankách. Tedy doporučujeme, aby s vámi do banky (bude-li do banky skutečně nutné zajít) šel někdo, kdo je silnou osobností a dokáže si prosadit svou.
Dobrý den,
pokud tomu dobře rozumím, samostatné podpisové právo zajistí, že druhý z manželů se dostane k penězům na účtu kdykoli? A jak je to s vypořádáním dědictví? Nehrozí z dohoto důvodu nějaké zablokování účtu?
Děkuji za vysvětlení
Ano, samostatné podpisové právo zajistí, že se k účtu dostane ten, kdo podpisové právo má. Do banky se půjde, až bude dědictví vypořádáno (pokud k tomu vůbec dojde, jelikož lze předpokládat, že v tomto případě bude jeden dědic). Pozastavení práva nakládat s penězi na účtu by přicházelo v úvahu asi jen u soudního sporu, kdy by dědictví někdo napadl.
Mám dotaz, jak je to vpřípaddě druh -družka
Ze zcela praktického pohledu nakládání s účtem je to vlastně totéž. Rozdíl může být hlavně ve vlastnictví, tedy v dědickém řízení. JInými slovy – v případě úmrtí jednoho z partnerů, nemusí mít druhý partner nárok na peněžní prostředky a pokud by je z účtu odebral (použil pro svoji potřebu), mohli by pak takové prostředky požadovat právoplatní dědicové.
Mám založený spořící účet u poštovní spořitelny. Manžel tvrdí,že v případě jeho úmrtí na tyto peníze nebudou mít nárok jeho děti z prvního manželství. Je to pravda?
Odpověď jsme konzultovali s advokátkou – bohužel nelze na otázku jednoznačně odpovědět, záleží to na mnoha okolnostech, zejm. na možné smluvní úpravě rodinných vztahů, pokud taková úprava nastala.
Dobry vecer,prosim vas o radu.nez kamaradka umrela tak mi poslala na ucet penize ktere jsem ji pujcil.ale ty penize jeste nemam,probehlo nejake dedictvi,ale jeji byvali manzel napadl to dedictvi.takze to v bance stopli aby se to prezkoumalo a ted aby jsem dostal ty penize,tak musim dat 6000 notarovi aby mi je vyplatil.jen se chci zeptat jestli je tohle vubec mozne.dekuji
Pokud se jednalo skutečně o půjčku, kterou splatila před úmrtím, měl byste peníze dostat rovnou a bez dalších poplatků. Samozřejmě záleží na tom, jakou jste měli o věci smlouvu a na dalších podrobnostech.
Jestliže dám manželovi k dispozici podpisové právo,dostane se tím i na moje transakce? Manžel má účet v Rakousku a také tam nemám podp.právo a ani přístup k jeho transakcím,máme totiž děti,každý z předešlého manželství. Děkuji
Pokud mu dáte právo na papírovém podpisovém vzoru (tj. podepisovat pouze papírové příkazy), tak by se k transakcím dostat neměl, záleží ovšem na formulaci oprávnění, jak je na podpisovém vzoru definované. To si řádně přečtate. Ovšem pokud jej oprávníte elektronicky, tak se k detailům účtu samozřejmě dostane.
Dobrý den, můj otec je vlastníkem BÚ u Poštovní spořitelny na který mu chodí jeho důchod. Bohužel po mozkové mrtvici není sám schopen docházet na poštu a nakládat se svým účtem. Vlastní však kreditní kartu, přes kterou jeho žena – moje matka vybírá potřebné finance pro platby inkasa apod. Chtěla by získat podpisové právo na otcův účet. Poraďte prosím jak na to. Otec je umístěn v domě s pečovatelskou službou s celodenní péčí. Sám není schopen motorického pohybu, tudíž ani podpisu.
Děkuji předem za odpověď.