DOTAZ: Paní L. zmizela z bankovního účtu určitá částka a domnívá se, že jí peníze někdo ukradl. Jak má postupovat?
MALÉ PENÍZE: Je nutné postupovat především rychle. Peníze lze dnes převádět během minut či hodin a není nutné kvůli tomu chodit do banky, stačí se připojit přes internet. Je znám případ, kdy došlo ke krádeži ve Spojeném království a gang si převedl peníze postupně do Hong Kongu, kde si je chtěl vybrat. Naštěstí však poškození i policie zareagovali velmi rychle, takže bylo možné zužitkovat rozdíl v časových pásmech a ráno si místní policie v Hong Kongu na člena gangu počíhala a při výběru hotovosti jej i s penězi zajistila.
Krádeže peněz přímo z bankovních účtů jsou (např. na rozdíl od platebních karet) naprosto výjimečné, ale pokud se stanou, je třeba věc brát velmi vážně. Je tedy možné doporučit následující postup.
(1) Významná část krádeží nebo chcete-li nenadálých výdajů je způsobena členy vlastní rodiny nebo zkrátka těmi nejbližšími. Lidé si nezřídka nechávají přístupová jména a hesla ke svým účtům, popřípadě kódovací klíče (tokeny) na nástěnkách, v zásuvkách či jinde poblíž počítačů na volně dostupném místě. Kdokoli tedy může přístup k vašemu účtu přes internet využít. Je známo mnoho případů, kdy zejména u kreditních karet došlo k jejich využívání členem rodiny, zatímco její majitel byl někde na cestách a myslel si, že jeho karta je dobře schovaná doma. Jedním z takových případů byl člověk, který odjel asi na 3 týdny do jižní Ameriky, zatímco na jeho kreditní kartě naskakovala nemalá útrata. Kartu měl v „bezpečí“ doma v trezoru. Do trezoru ale měly přístup jeho děti, které si ji jaksi vypůjčily a po dobu nepřítomnosti svého otce kartu bez váhání používaly.
Prvním krokem je tedy důrazně se zeptat svých nejbližších, zda-li náhodou za záhadným úbytkem peněz nestojí. Je třeba je informovat, že bez váhání případ předáte policii, aby bylo jasné, že situace je opravdu vážná.
Vždy však platí, že byste měli své přístupové jméno a heslo (u karet jejich číslo a PIN) uchovávat v tajnosti naprosto před kýmkoli a nikomu je nesdělovat a to ani třeba pracovníkům banky. U hesel je také dobré se vyvarovat jejich snadno odhalitelných verzí, jako jsou například jména členů rodiny, domácích mazlíčků atp.
(2) Dalším bezprostředním krokem je provést reklamaci u banky. Nejlépe zavolat hned na klientskou linku a případ jim nahlásit jako krádež. Zároveň byste měli toto oznámení učinit písemně a výslovně v něm také zmínit, že jste případ hlásili na klientskou linku v tolik a tolik hodin a s kým jste přesně na klientské lince mluvili.
I když jsou dnes klientské linky běžně nahrávané, může se snadno stát, že v případě možného pochybení banky se takové nahrávky „ztratí“. Klientskou linku také nemusí provozovat přímo banka, ale může jí provozovat nějaké jiná společnost, jež tuto službu bance poskytuje – není tedy zaručeno, že hovoříte se zaměstnancem banky. Některé klientské linky jsou dokonce outsourcované (nasmlouvané s externí firmou) do zahraničí, tedy nemusíte mluvit ani s člověkem z Česka. V každém případě však nemáte k nahrávce hovoru přístup a je třeba se „pojistit“ pro případy nejhorší a mít raději vše zdokumentováno písemně.
(3) Je také třeba informovat policii. Nespoléhejte se na případné sliby bank, že případ se rychle vysvětlí nebo vyřeší, eventuálně že se vám někdo brzy ozve. Interní šetření banky se může táhnout hodně dlouho, což by mohlo mít dosti negativní vliv na policejní vyšetřování. Proto zajděte na nejbližší policejní stanici a vezměte si s sebou kopie příslušných dokladů, tedy alespoň výpis z účtu, kde ji vidět, co se stalo.
Kromě krádeže peněz z vašeho účtu organizované někým z banky je možné, že jste se stali obětí tzv. phishingu – na postupu to nic nemění. A o phishingu si napíšeme někdy příště.
Vložte svůj komentář